|
| |
|
| |
|
|
The Ground of the World: A Marginal Problem in Hegel's Phenomenology of Spirit
Matějčková, Tereza ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Gutschmidt, Holger (oponent) ; Kuneš, Jan (oponent)
Existuje v Hegelově Fenomenologii ducha nějaký svět, a pokud ano, jak vypadá? Disertace si klade za úkol zodpovědět tuto otázku, na niž badatelé i filosofové tradičně odpovídají negativně: filosofie absolutního ducha neskýtá prostor pro svět. Faktem sice je, že Hegel skutečně nepředstavil filosofický pojem světa, zároveň je ale rovněž nápadné, že svět se objevuje na téměř každé úrovni Fenomenologie ducha. Stejně jako vědomí se i svět na každé úrovni Fenomenologie ducha proměňuje. Určitá funkce zůstává však světu vlastní napříč jednotlivými úrovněmi: svět je takový předmět vědomí, který samo vědomí vždy přesahuje, a který tedy vyjevuje hranice vědomí. Svět tak vystupuje ve Fenomenologii ducha v podobě určité koncepce celku, který vědomí nemá ve své moci. Tento zcizující moment je nejlépe patrný tehdy, odhodlá-li se vědomí k činu. Jedním z nejčastějších motivů Hegelovy filosofie je nespokojenost vědomí se svým činem, jeho přesvědčení, že v činu byl zrazen záměr. Již tato bytostná neschopnost vědomí uskutečnit to, co si předsevzalo, poukazuje k tomu, že skrze čin vtrhává do Já svět. Dále se ukazuje, že svět je dynamikou, která se vědomí vždy vymyká. Cesta Fenomenologie ducha je cestou, na níž vědomí přijímá toto zcizení a na níž se učí nalézt sebe sama v tomto zcizení. Nevzdává se tím sebeurčení,...
|
|
|
Vstup Ruska do Světové obchodní organizace
Koláček, Ondřej ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
(abstrakt) Proč Rusko vstupovalo do Světové obchodní organizace 19 let? Co jsou hlavní předpoklady pro náročné vyjednávání, které se protáhne na téměř dvě desetiletí? Práce je postavena jako případová studie analyzující vstup Ruska do Světové obchodní organizace z pohledu ekonomického významu a politických aspektů vyjednávání. Pro ověření hypotéz je využito dat o členech, kteří přistoupili do Světové obchodní organizace po roce 1995. ! První část práce je analýzou nastavených pravidel Světové obchodní organizace, která vedou k přijmutí nového člena do organizace. Pravidla a procesy výrazně ovlivňují výslednou podobu vyjednávání. Jako stěžejní se ve Světové obchodní organizaci ukázaly nestanovené ekonomické ukazatele podmiňující vstup, právo veta každého člena organizace a fungování pracovní skupiny, ve které současně probíhají jednání na různých úrovních - bilaterální i multilaterální. ! Druhá část práce se věnuje samotnému ruskému vstupu do organizace. Nejdříve je zkoumán vliv ekonomického významu uchazeče na základě HDP. Z hodnot o 30 uchazečích, kteří vstoupili do Světové obchodní organizace, se ukazuje, že není přímý vztah mezi velikostí a délkou procesu. Dále je výzkum rozdělen do devíti kategorií dle Schellingovy struktury. Z těchto kategorií se jako podstatné ukázalo pokračující vyjednávání,...
|
|
|
Schellingova idea absolutna a odpadnutí ve spisu Filosofie a náboženství
Vilímek, Jan ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá koncepcemi absolutna a odpadnutí v Schellingově spisu Filosofie a náboženství z roku 1804. V 1. kapitole je stručně charakterizována idea absolutna, jak ji nalézáme v autorově předchozím spisu Bruno aneb o božském a přirozeném principu věcí (1802). Schelling se v této fázi svého myšlení zabývá problematikou vycházení konečných věcí z absolutna. Ukazuje se, že identitní filosofie neposkytuje přiměřené prostředky k jejímu zvládnutí. Možné východisko je spatřováno v rozhodnutí obohatit dosavadní koncept identitní filosofie o fenomén svobody. V 2. kapitole je proto podrobněji předestřeno Kantovo pojetí radikálního zla v lidské přirozenosti, aby se - po rozvinutí vlastní ideje absolutna a odpadnutí - ukázalo, že se zde Schelling inspiroval především představou inteligibilního činu jako zakládajícího nečasového aktu svobody. Inteligibilní čin ovšem není uchopen pouze jako sebeurčení konečné lidské vůle, ale jako podmínka existence neabsolutního, empiricky reálně diferencovaného světa konečných relací a struktur. Dochází tu tedy k přenášení pojmů, které původně sloužily k popisu mravních principů lidského jednání, do oblasti ontologie. Třetí kapitola se zabývá strukturou absolutna: jednoduché a nad každou určeností "naprosto ideální" se prostřednictvím "formy" objektivuje v "reálném" (protiobrazu)....
|
host ::
RSS.